Echinokokóza, schistosomóza, leishmanióza. Slyšeli jste o těchto nemocech? Zřejmě nikoliv. Proto je Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje za přehlížené tropické nemoci. O viru HIV a nemoci AIDS však slyšel úplně každý. K povědomí přispěla řada nakažených celebrit, jako basketbalista Magic Johnson či zpěvák Freddy Mercury. Ten až do své smrti v roce 1991 nahrával písně a poslední léta života trávil ve švýcarském Montreux.

A právě z druhé strany Ženevského jezera přišla reakce. WHO v roce 1988 prohlásila 1. prosinec Světovým dnem boje proti AIDS. V roce 1996 byl založen Program OSN na boj proti AIDS (UNAIDS). V té době počet nakažených narůstal tempem 20 tisíc za den. Na přelomu století se nemoc AIDS stala čtvrtým největším zabijákem a prvním v Africe. V roce 2002 vznikl Globální fond na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Fond je unikátní, neboť kromě vlád do něj přispívají i soukromé nadace. Třeba zakladatel Microsoftu Bill Gates dosud věnoval 1,6 miliardy dolarů.

Díky lepší osvětě a dostupnosti antiretroviální terapie (ARV) se podařilo počet úmrtí na AIDS snížit z 1,9 milionů ročně na polovinu. Pokud jsou pacienti včas diagnostikování a berou ARV, mají vysokou naději, že nezemřou mladí na AIDS, ale ve vysokém věku třeba na infarkt či cukrovku. Lidstvo se uspokojilo a svou pozornost i peníze obrací jinam. Mladá generace již ve svém sexuálním životě není tak ostražitá: “Vždyť na to přece existuje lék”. Ze smrtícího strašáka se stala chronická choroba. Začíná druhá, ne tak mediálně zajímavá, bitva proti AIDS. Letošní rok v ní přinesl několik zajímavých zpráv.

Naděje i varování od Ženevského jezera

Bill Gates v září 2017 zveřejnil tzv. “Goalkeepers report”, která varuje, že bez dalšího úsilí a peněz se nepodaří udržet trend poklesu úmrtnosti. Podle údajů Státního zdravotního ústavu roste počet nakažených i v Česku, i když v porovnání s jinými zeměmi jde stále o malá čísla. Jedním z důvodů je rezistence. Pokud u desetiny nemocných ARV nezabírají, je třeba nasadit účinnější (a obvykle dražší) terapii. Proto se Gatesova nadace rozhodla garantovat minimální odběr dvou generických léků MYL.O, ABN.NS určených pro 92 rozvojových zemí. Prvotřídní léky na rezidentní viry se tak k potřebným dostanou za maximálně 75 dolarů, což je méně, než obvykle stojí na vyspělých trzích.

Světová obchodní organizace (WTO) oznámila, že v lednu 2017 konečně vstoupila v platnost Dohoda z Dauhá o zdravotních aspektech duševního vlastnictví. Dohoda umožňuje vyrábět po licencí levné generické kopie ARV pro export do nejchudších zemí světa, které samy nemají kapacitu je vyrobit. Dohoda je průlomem, neboť předtím si velké farmaceutické firmy své patenty bedlivě chránily. Časem ale pochopily, že jim to kazí dobré jméno. Když navíc postupují společně, vyhnou se vězňovu dilema  – žádná firma nemůže získat výhodu.

Proto se 20 farmaceutických firem jako GlaxoSmithkline, Novartis, Pfizer Inc., Roche Group a Takada dohodlo na zlepšení transparentnosti při nákupech léků. Ve spolupráci s další ženevskou Mezinárodní organizací duševního vlastnictví (WIPO) oznámily v říjnu 2017 vznik databáze Pat-Informed. Díky databázi bude snazší dohledat a propojit konkrétní patent s konkrétním lékem v konkrétní zemi. To rozvojovým zemí ušetří náklady, pokud například zjistí, kdy vyprší patentová ochrana léku pro jejich zemi.

Další pozoruhodná zpráva ze Ženevy přišla v listopadu, kdy byl novým šéfem Globálního fondu zvolen Peter Sands, bývalý bankéř ze Standard Chartered. Zpráva je o to pozoruhodnější, že jde o Brita, který ve volbě porazil amerického kandidáta. Přitom USA měly jako největší dárce v Globálním fondu dosud rozhodující slovo. Může jít o reakci na postupný odklon americké administrativy od multilaterální spolupráce. Prezident Trump začátkem roku navrhl zkrátit rozpočet na rozvojovou pomoc o třetinu včetně škrtu 1 miliardy dolarů u programu Pepfar, který bojuje proti AIDS (a který paradoxně založil jeho republikánský předchůdce Bush jr., nikoliv Obama, jak by se dalo čekat).

Rok 2017 nicméně skončil nadějně a opět v Ženevě. UNAIDS potvrdil strategický cíl 90/90/90. V praxi to znamená, že 90% nakažených bude o svém stavu vědět, 90% z nich bude dostávat ARV a u 90% z nich bude léčba účinná, tj. nedojde k rezistenci. Zvláště druhý cíl je ambiciózní, neboť dnes dostává ARV jen 53% z celkem 37 milionů HIV-pozitivních lidí na světě. V Zambii je to už 85% pacientů, k čemuž drobným dílem přispělo i Česko v rámci projektů rozvojové spolupráce.

UNAIDS letos spustil kampaň “My Health, My Right”, která zdůrazňuje, že zdraví je základní lidské právo pro všechny. Pozornost hodlá upřít na zvláště zranitelné skupiny, jako jsou prostitutky, vězni či uprchlíci. Partnerství mezi ženevskými mezinárodními organizacemi, farmaceutickými firmami, soukromými nadacemi a rozvojovými zeměmi dává naději, že se HIV/AIDS podaří lidstvu jednou provždy zvládnout. Až se budeme ohlížet zpátky, možná uvidíme, že rok 2017 byl začátkem konce této zákeřné nemoci.